Veverka obecná
Veverka
dobře přizpůsobená k pobytu na stromech. Veverka obecná obývá rozsáhlá území palearktické části
Euroasie. Žije od britských ostrovů na západě až po Kamčatku a Japonsko.
Žije v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích, ve velkých zahradách,
na hřbitovech a v parcích. Zdržuje se převážně v korunách stromů, ale i
na zemi se pohybuje velmi obratně. Živí se semeny jehličnatých i listnatých
stromů, kůrou mladých větviček, různými pupeny, houbami, ale i hmyzem,
vajíčky ptáků, dokonce i jejich mláďaty. Na zimu si dělá zásoby
potravy. K chovu se nejlépe hodí zvířata již odchovaná v zajetí. Při
odchytu z přírody musíme k takovémuto kroku mít příslušné povolení správce
honitby. Nejlepším způsobem odchytu je vybrání mláďat, která již vidí
a jejich umělé dokrmení. Stará zvířata si těžko zvykají na zajetí. Mláďata
se snadno ochočí. Lze je chovat v pokojové, ale ještě lépe ve venkovní
voliéře. Ta by měla mít minimálně 1x1x1,5 m. Venkovní voliéra musí mít
část stěn a střechu plnou, aby vzniklo závětří. Vnitřní vybavení by mělo
mít tlustší větve k lezení a budky s otvorem o průměru asi 7 cm. Ty musí
být otvíratelné kvůli čištění a dezinfekci. Veverky totiž často trpí
vnějšími parazity, zvláště blechami. Jednoduché krmítko by mělo být umístěné
v horní části klece, napajedlo umístíme na zem. Dno klecí podestýláme pískem,
rašelinou nebo lesní hrabankou. Veverky chováme nejlépe v párech, protože
ve skupinách vznikají rvačky a slabší podřízená zvířata mohou být
dokonce usmrcena. Proto je nutné instalovat do klece raději nadbytek budek,
aby ani v páru nedocházelo k šarvátkám.
Veverky v
zajetí krmíme různými semeny a plody, např. slunečnicí, arašídy, lískovými
a vlašskými ořechy, žaludy, bukvicemi, naklíčeným obilím, kukuřicí a
podobně. Veverky rovněž rády přijímají téměř všechny druhy ovoce a
zeleninu. Neměly by chybět ani čerstvé větve na ohryz, houby, mouční červi,
smýkaný hmyz, tvaroh, vejce, kousky a masa. Pro odchov mláďat používáme
sušené mléko, nejlépe se sníženým podílem tuku nebo kondenzované mléko
ředěné v poměru 1:8 až 1:4. Čerstvé plnotučné mléko ředíme asi v poměru
1:3, ale jeho použití není příliš vhodné, protože není standardní. Zpočátku
krmíme mláďata každé 2 hodiny, později intervaly prodlužujeme. Dospělá
zvířata napájíme čerstvou vodou.
